Svatá Johanka z Arku

Tempo di lettura: 10 minuti

Přečtěte si příběh svaté Johanky z Arku

A cavallo e con un’enorme corazza addosso, involucro di ferro che sembra quasi schiacciare la figura esile. O legata a un palo, stretta all’asta di una croce, mentre fiamme e fumo la lambiscono.

Da seicento anni Giovanna d’Arco è soprattutto queste due icone.

Vítězný válečník a umírající „čarodějnice“. A mezi těmito dvěma obrazy je zhuštěno jejích 19 let života, od doby, kdy se holčička narozená 6. ledna 1412 v Domremy, severovýchodní Francouz, který pomáhá doma i na poli a sotva se může modlit, se stává třináctiletým, který slyší „hlasy“ z nebes a cítí, že je investován do grandiózního projektu.

Od „blázna“ po „Pulzellu“

“Liberare la Francia”. Proprio così. E far proclamare Carlo VII re di Francia. A comandarle questa missione – dice Giovanna prima ai genitori poi alle autorità – sono le voci dell’Arcangelo Michele, di Caterina di Alessandria, di Margherita di Antiochia… che lei ode distintamente.

Le voci vengono subito bollate come le stramberie di un’analfabeta un po’ stralunata. Ma quando la ragazza, 17.enne, scappata di casa, predice con esattezza una sconfitta della Francia contro gli invasori inglesi, quelle “fantasie” acquistano un altro peso.

Passato il vaglio di alcuni teologi, che la interrogano sulla sua fede, Giovanna viene messa alla testa di un’armata che marcia su Orléans e la cinge d’assedio. In soli otto giorni, un prodigio in termini militari, gli inglesi vengono più volte sconfitti in battaglia, dove l’audacia della “Pulzella” è ineguagliabile.

Orléans je svobodný a vrchol slávy přichází 17. července 1429: Karel VII. je korunován v Remeši a vedle něj je Johanka z Arku se svou standartou.

Dva nepřátelé

Due forze opposte e simili congiurano però contro la Pulzella.

Gli inglesi, che non mandano giù la sconfitta per mano di una ragazzina, e gli stessi francesi, generali ed ecclesiastici, che non vogliono vedersi soppiantati per lo stesso motivo.

Così quando Giovanna guida la liberazione di Compiègne, il ponte levatoio viene sollevato prima che lei possa mettersi in salvo e la ragazza è catturata dai borgognoni. È il 23 maggio 1430 e già due giorni dopo l’Università di Parigi chiede all’Inquisizione che la giovane venga giudicata per stregoneria.

Karel VII dělá pro její osvobození velmi málo a 21. listopadu je Giovanna prodána Angličanům.

Duše nehoří

Il processo si apre a Rouen il 9 gennaio 1431.

A giudicare la ragazza sono una cinquantina tra gli uomini più dotti di Francia e Inghilterra. Vescovi, avvocati ecclesiastici, prelati di vario grado la interrogano a fondo sui capi di imputazione, idolatria, scisma, apostasia.

La sua fede, l’uso degli abiti maschili, le “voci” misteriose, ogni cosa è oggetto di dure accuse, e false ricostruzioni, alle quali Giovanna, nonostante l’istruzione quasi nulla, risponde con coraggio e precisione. Le viene chiesto fra l’altro se sia in grazia di Dio e la replica è: “Se ci sono, Iddio mi custodisca; se non ci sono, Iddio voglia collocarmici perché preferirei morire che non essere nell’amore di Dio”.

Il processo termina il 24 marzo, l’eroina di Francia adesso è un’eretica da uccidere.

The 30. května 1431 sale sul rogo allestito nella piazza del Vieux-Marché di Rouen.

Muore bruciata viva, gli occhi fissi sulla grande croce astile che frate Isembard de la Pierre ha portato per lei.

La Chiesa riabilita solennemente Giovanna d’Arco nel 1456 e Pio X la beatifica nel 1910. Dieci anni più tardi è Santa per opera di Benedetto XV.

zdroj © Vatikánské zprávy – Dicasterium pro Communicatione

Joanna, rozená Jeanne d'Arc, se narodila v Domremy v Lorraine ve Francii 6. ledna 1412 Jacquesovi a Isabelle. Mimořádnost v jeho životě do třinácti let byla naprostá normálnost. Jeho spoluobčané ve svědectvích budou opakovat do té míry monotónnost, žeJannette era una come le altre.

Le sue occupazioni erano le solite, molto banali e ordinarie: aiutava il padre nella campagna all’aratro, qualche volta governava gli animali nei campi, faceva tutti i lavori femminili comuni. La sua istruzione religiosa le venne dalla madre.

Sama uvedla: „Moje matka mě naučila Otčenáš, Ave Maria, Vyznání. Nikdo jiný než moje matka mě neučil mé víře“. I to je normální.

Joan je hrdinkou francouzské historie ("Není žádný francouzštější příběh než jeho"-aveva scritto il card. Etchegaray), vittima della politica imperialista degli inglesi.

napsal znovu kard. Etchegaray:“Se è vero che Giovanna d’Arco è santa non è certo perché ha salvato la Francia, né tantomeno perché è salita sul rogo, che la Chiesa non ha mai riconosciuto come martirio, ma semplicemente perché tutta la sua vita sembra essere in perfetta adesione a quella che lei afferma essere la volontà di Dio. Quello che lei fa, è ciò che Dio vuole e unicamente questo”.

“Poiché era Dio ad ordinarlo“ – prohlásil důrazně –„I kdybych měl sto otců a sto matek, i kdybych byl dcerou krále, odešel bych“.

Jeho duchovní život byl živen „obvyklými prostředky” predicati dalla Chiesa in tanti secoli: pregava, andava in chiesa per la messa alla domenica, si confessava spesso, e faceva il proprio dovere bene e volentieri, nell’amore di Dio. C’è un altro elemento speciale nella santità di Giovanna: una parolina che torna insistente nelle testimonianze delle persone che le hanno vissuto vicino per anni. È l’avverbio "osvoboditel"Co znamená"To by se mi líbilo", che il cancelliere incaricato di redigere i verbali riferì spesso.

Všechno, co Giovanna dělala, říkali vesničané, dělala"To by se mi líbilo": volentieri filava, volentieri cuciva, volentieri faceva gli altri lavori di casa. Non solo, volentieri si recava in chiesa a pregare, quando suonavano le campane, e trovava così conforto nella confessione e nella Eucarestia.

Takto to komentoval Regine Pernoud, francouzský historik středověku:"S tímto velmi jednoduchým "liberterem" nám tito chudí lidé možná vložili do našich rukou ty nejcennější rysy Giovanny.". Proto v ní, v jejím každodenním jednání, byl dozvuk její prosté víry, která však plodila svatost.

Ve třinácti letech proto rodičům řekl: „Často slyším hlasy svatých: Michaela Archanděla, Kateřiny Alexandrijské, Markéty Antiochijské…“. Jacques a Isabelle tomu nevěnovali pozornost a obvykle upřímně nabádali. Místo toho v 17 je mnohem víc: “"Hlasy" mi velí osvobodit Francii”. Il padre non solo non le credette ma si infuriò; Giovanna scappò di casa, passando per matta.

Když ale přesně předpověděla francouzskou porážku, šlechtici z oblasti jí uvěřili a přivedli ji ke slabému a nejistému králi Karlu VII. Nakonec jí uvěřili a pochodovala s armádou (na které zvítězila, a to byl skutečný zázrak) proti Angličanům a osvobodila Orleans z obležení za pouhých osm dní.

Z vojenského hlediska nevysvětlitelná událost, řeknou. V roce 1429 odtáhla Jana zdráhavého mladého krále do Remeše, aby byl korunován na francouzského krále – to je vrchol prestiže"rozvážný" di Giovanna. Ella si riconoscerà solo e sempre un umile strumento nelle mani di Dio. Così infatti risponderà ad uno dei giudici: “ Senza il comando di Dio io non saprei fare nulla… Tutto quello che ho fatto, l’ho fatto per comando di Dio. Io non faccio niente di testa mia “.

Anche questa è santità: non approfittare dei doni di Dio per la propria gloria e prestigio; Giovanna fece proprio così ma la sua parabola volgeva alla fine. Fu ferita davanti a Parigi, e poi catturata a Compiegne dai borgognoni, alleati degli inglesi, e "prodáno"Ony. Tito zorganizovali se svými přáteli, akademiky a duchovními předváděcí proces, dokud ji neposlali na kůl kvůli obvinění z čarodějnictví. Joan, velký nepřítel, byla obětována na oltář rodícího se anglického imperialismu. Ale také to zůstalo černou stránkou vojenské historie tohoto lidu.

Ještě dvě malé úvahy. Snad nejkrásnější chválu Joaniny svatosti vznesl buržoazní z Orleansu:"Byla velká radost být s ní".

La seconda viene dalla risposta che diede ad un giudice, quando le chiese perché Dio doveva servirsi del “jeho"pomozte překonat, protože je Všemohoucí, odpověděla:“Bisogna dare battaglia, perché Dio conceda la vittoria”.

È un pensiero profondo: la nostra fede in Dio non ci dispensa mai dal fare il nostro dovere, in termini di lavoro, di sacrificio e di rischio. Dio ha deciso di non fare tutto da solo, e questo significa un grande atto di fiducia in noi; talvolta, al costo della propria vita come per Giovanna d’Arco.

Proces skončil a„hrubá a nespravedlivá rekapitulace faktů“, ve kterém soudci, akceptujíce rovněž biskupovy žádosti, nakonec odsoudili Johanku z Arku jako kacířskou recidivistku a 30. května 1431, ještě ne dvacetiletou, byla zaživa upálena na rynku v Rouenu.

Il suo comportamento fu esemplare sino alla fine: richiese che un domenicano tenesse elevata una croce ed alla morì atrocemente invocando il nome di Gesù. Le sue ceneri furono gettate nella Senna, onde evitare una venerazione popolare nei loro confronti. Un funzionario reale inglese ebbe a commentare circa l’accaduto: "Jsme ztraceni, upálili jsme svatého".

Asi o dvacet let později se její matka a oba bratři obrátili na Svatý stolec, aby Giovannin případ znovu otevřel. Papež Callistus III (Alonso de Borgia, 1455-1458) v roce 1456 rehabilitoval francouzskou hrdinku a zrušil nepravostný rozsudek francouzského biskupa. To představovalo základní předpoklad pro dosažení jeho definitivního pozemského oslavení.

Joanna byla blahořečena 18. dubna 1909 oSv. Pius X. (Giuseppe Melchiorre Sarto, 1903-1914)e proclamata santa il 16 maggio 1920 da Pp Benedetto XV (Giacomo della Chiesa, 1914-1922), poté, co byly uznány předepsané zázraky (uzdravení tří jeptišek z nevyléčitelných vředů a nádorů)

Její kult byl zvláště podporován ve Francii v dobách zvláštní krize ve vojenské oblasti, dokud nebyla prohlášena za patronku národa.

Neuvěřitelný a krátký život, vášeň a dramatická smrt Johanky z Arku byly nesčetněkrát vyprávěny v esejích, románech, biografiích, divadelních hrách; dokonce i kino a opera se o tento údaj postaraly. I dnes patří mezi nejuctívanější francouzské světce.

Svatá Johanka z Arku je také uctívána jako patronka mučedníků a pronásledovaných řeholníků, obětí znásilnění, dobrovolníků na pohotovosti, ženských ozbrojených sil a vojáků.

Význam jména Jan / a: "Pán je dobrotivý, dar Páně" (hebrejsky).

Pro další informace:

>>> Býk prohlašující blahoslavenou Johanku z Arku za svatou

Katecheze papeže Benedikta XVI.
>>> Svatá Johanka z Arku
[francouzština, Angličtina, italština, portugalština, španělština, Němec]

zdroj © gospeloftheday.org