Doba čtení: 2 minuty
Medituji: stůl
souhrn
Byli jsme stolem se 4 nohami: pevný, robustní, naložený, veselý, na kterém jsme si podpírali Milovat.
Solidní díky našim Zkušenosti, už ne mladíci, ale čtyřicetiletí dospělí, mající život za sebou.
Robustní, vyrobený z projetých silnic, výmolů, otřesů, deště a slunce.
Lehli jsme si do trávy 28. května 2005 a náš stůl byl ubrus s květinami. Byl jsem to já a Giuseppina.
Così è nata la nostra famiglia. Dio ci guidava, e ci guardava, e ci amava.
A milost sestoupila k nám, s námi.
Sei arrivato tu, Eugenio: il 29 agosto 2006 abbiamo imbandito la tavola, la nostra tavola robusta e solida.
A to byla párty každý den!
Però mancava la 4 gamba al tavolo: l’hai chiesta a Gesù, e Lui ci ha mandato Francesca.
Il tavolo era completo: grazia, gioia, festa, amore.
Dio era felice, e noi con Lui.
Eugenio: eri così permeato d’amore, di grazia, di luce, da brillare anche nella notte più buia.
E così Dio ti ha voluto accanto a se, ad illuminare il firmamento, a correre in quel prato dove c’è ancora la tovaglia di mamma e papà, a giocare con tutti i ragazzi con le ali.
Il 17 ottobre 2020, respirando a fondo tutta l’aria di questa terra, l’hai lasciata, per sempre. E sei andato dal Padre.
Náš stůl trochu zaváhal, několik okamžiků se zapotácel: chyběl jsi, na stole chyběla noha.
Ma ogni volta che tentenna, barcolla, ecco che arriva Gesù!
“Neboj se, neboj se, jsem tady!”
E il tavolo trova la sua solidità, la stabilità.
A vracíme se na párty, radostní, šťastní, s květinovým ubrusem na našem čtyřnohém stole.
A tady jste, a my jsme, jsme stále jednotní, vždy jednotní.