Doba čtení: 2 minuty

Pojďme si společně přečíst báseň: “Město, ve kterém bych chtěl žít“ od Adama Zagajewského

Obsahový index

souhrn

Mír žije, když žije demokracie.

Mír vládne, když jsme první v míru sami se sebou.

Fotbalové zápasy, které by měly být podívanou na jedenáct přátel hrajících si s míčem, se stávají okamžiky, ve kterých potlačovaní jedinci, osamocení ve svém vlastním egu, dávají průchod těm nejtemnější hrůzostrašným fantaziím o smrti a zkáze.

Paláce, v nichž by demokracie měla být opevněním národního míru, se stávají terčem posměchu a prasečím chlívem, kde lze odhalit svůj hněv, kde lze ventilovat své nejskrytější frustrace a kde může vzniknout ta největší vulgárnost.

Naučme se mluvit méně a mluvit dobře, mluvit dobře. Učme se tomu poslouchat.

V tichu míru, v klidných tónech demokracie je místo pro každého: nikdo není vyloučen.

Adam Zagajewski (Lvov, 21. června 1945 – Krakov, 21. března 2021) bylpolský básník, spisovatel a esejista.Adam Zagajewski se narodil ve Lvově v roce 1945. Kvůli sovětskému poválečnému programu byla ve stejném roce rodina Zagajewských nucena přestěhovat se do Gliwice, v…Ukázat více
Wikipedie

Pojďme si společně přečíst:

Je to tiché město za soumraku,
když bledé hvězdy přijdou k rozumu,
a v poledne sonorní pro hlasy
ambiciózních filozofů a obchodníků
který sametky přivezl z východu.

Hoří tam ohně konverzace
určitě ne požáry.
Staré kostely, mechem obrostlé kameny
starověké modlitby jsou jeho balastem
a jeho raketa zamířila do kosmu.

Je to město nestranné
kdo neodsuzuje cizince,
město, které si rychle pamatuje
a pomalu zapomíná,
který toleruje básníky a odpouští prorokům
nedostatek humoru.

Je to postavené město
na základě Chopinových preludií,
ze kterého si odnesl jen radost a smutek.
Velký prstenec kopců
obklopuje ji; tam rostou
jasany polní a štíhlý topol
kdo je soudcem stromových lidí.

Protéká jím živá řeka
ve dne v noci to šeptá
nesrozumitelné pozdravy
z pramenů, z hor, z nebe.