Homilie papeže Františka z 27. března 2020

Tempo di lettura: 8 minuti

Přečtěte si homilii papeže Františka z 27. března 2020

"Přišel večer" (Mc4,35).

Così inizia il Vangelo che abbiamo ascoltato. Da settimane sembra che sia scesa la sera. Fitte tenebre si sono addensate sulle nostre piazze, strade e città; si sono impadronite delle nostre vite riempiendo tutto di un silenzio assordante e di un vuoto desolante, che paralizza ogni cosa al suo passaggio: si sente nell’aria, si avverte nei gesti, lo dicono gli sguardi.

Zjistili jsme, že jsme vyděšení a ztracení. Stejně jako učedníci evangelia jsme byli zaskočeni nečekanou a zuřivou bouří. Uvědomili jsme si, že jsme na jedné lodi, všichni křehcí a dezorientovaní, ale zároveň důležití a nezbytní, všichni povoláni veslovat společně, všichni se potřebují navzájem utěšit. Na této lodi... jsme tady všichni.

Stejně jako ti učedníci, kteří mluví jedním hlasem a s úzkostí, říkají: „Jsme ztraceni“ (verš 38), i my jsme si uvědomili, že nemůžeme jít vpřed každý sami, ale pouze společně.

Je snadné se v tomto příběhu najít. Těžké je pochopit Ježíšův postoj. Zatímco učedníci jsou přirozeně znepokojeni a zoufalí, on je na zádi,vlastnív části lodi, která se potápí jako první. A co dělá? Navzdory rozruchu spí klidně a důvěřuje Otci – je to jediný okamžik v evangeliu, kdy vidíme Ježíše spát –. Když je pak probuzen, když uklidnil vítr a vody, obrátil se k učedníkům vyčítavým tónem: «Proč se bojíte? Stále nemáte víru?" (v. 40).

Zkusme to pochopit. V čem spočívá nedostatek víry učedníků, který je v rozporu s Ježíšovou důvěrou? Nepřestali v Něho věřit, ve skutečnosti Ho vzývali. Ale podívejme se, jak ho vzývají: "Mistře, nevadí ti, že jsme ztraceni?" (v. 38).Tobě je to jedno: pensano che Gesù si disinteressi di loro, che non si curi di loro.

Mezi námi, v našich rodinách, jedna z věcí, která nejvíce bolí, je, když slyšíme sami sebe říkat: "Nezáleží ti na mně?". Je to fráze, která bolí a rozpoutává bouře v srdci. To otřese i Ježíšem, protože nikdo se o nás nestará víc než On. Ve skutečnosti, jakmile je zavolán, zachrání své sklíčené učedníky.

La tempesta smaschera la nostra vulnerabilità e lascia scoperte quelle false e superflue sicurezze con cui abbiamo costruito le nostre agende, i nostri progetti, le nostre abitudini e priorità.

Ukazuje nám, jak jsme usnuli a opustili to, co pohání, udržuje a dodává sílu našim životům a naší komunitě. Bouře odhaluje všechny záměry „sbalit“ a zapomenout na to, co živilo duši našeho lidu; všechny ty pokusy o anestezii se zdánlivě „spásnými“ návyky, neschopnými odvolat se k našim kořenům a vyvolat vzpomínku na naše starší, čímž nás připraví o imunitu nezbytnou čelit nepřízni osudu.

S bouří odpadl trik oněch stereotypů, jimiž jsme maskovali svá „ega“ vždy ustaraná o vlastní image; a znovu byla objevena ona (požehnaná) společná sounáležitost, které nemůžeme uniknout: sounáležitost jako bratři.

"Proč se bojíš? Stále nemáte víru?». Signore, la tua Parola stasera ci colpisce e ci riguarda, tutti. In questo nostro mondo, che Tu ami più di noi, siamo andati avanti a tutta velocità, sentendoci forti e capaci in tutto. Avidi di guadagno, ci siamo lasciati assorbire dalle cose e frastornare dalla fretta.

Nezastavili jsme se před vašimi výzvami, neprobudili jsme se tváří v tvář válkám a planetárním nespravedlnostem, neposlouchali jsme křik chudých a naší vážně nemocné planety. Neohroženě jsme pokračovali a přemýšleli vždy zůstat zdravý v nemocném světě. Nyní, když jsme na rozbouřeném moři, prosíme tě: „Probuď se, Pane!“.

"Proč se bojíš? Stále nemáte víru?». Pane, vyzýváš nás, apeluješ na víru. Což není ani tak věřit, že existuješ, ale přicházet za Tebou a důvěřovat Ti. V této postní době rezonuje vaše naléhavá výzva: „Obraťte se“, „vraťte se ke mně celým svým srdcem“ (Gl 2,12).

Voláte nás, abychom se chopili tohoto zkušebního časučas volby. Non è il tempo del tuo giudizio, ma del nostro giudizio: il tempo di scegliere che cosa conta e che cosa passa, di separare ciò che è necessario da ciò che non lo è. È il tempo di reimpostare la rotta della vita verso di Te, Signore, e verso gli altri. E possiamo guardare a tanti compagni di viaggio esemplari, che, nella paura, hanno reagito donando la propria vita. È la forza operante dello Spirito riversata e plasmata in coraggiose e generose dedizioni.

Je to život Ducha schopný vykoupit, zhodnotit a ukázat, jak jsou naše životy utkány a podporovány obyčejnými lidmi – obvykle zapomenuta – které se neobjevují v titulcích novin a časopisů ani na nejnovějších velkých přehlídkových molechukázatale dnes se bezpochyby píší rozhodující události našich dějin: lékaři, zdravotní sestry, pracovníci supermarketů, uklízečky, pečovatelé, dopravci, policejní síly, dobrovolníci, kněží, jeptišky a mnoho a mnoho dalších, kteří pochopili, že se nikdo nezachrání.

Tváří v tvář utrpení, kde se měří skutečný vývoj našich národů, objevujeme a prožíváme Ježíšovu kněžskou modlitbu: „aby všichni byli jedno“ (John17,21). Kolik lidí každý den projevuje trpělivost a vštěpuje naději, dbají na to, aby nezasévali paniku, ale spoluzodpovědnost. Kolik otcové, matky, dědové a babičky, učitelé ukazují našim dětem malými a každodenními gesty, jak čelit krizi a jak ji zvládat změnou návyků, zvednutím pohledu a podněcováním k modlitbě. Kolik lidí se modlí, obětuje a přimlouvá za dobro všech. Modlitba a tichá služba: to jsou naše vítězné zbraně.

"Proč se bojíš? Stále nemáte víru?». Začátek víry je poznání, že potřebujeme spasení. Nejsme soběstační, sami; sama affondiamo: abbiamo bisogno del Signore come gli antichi naviganti delle stelle. Invitiamo Gesù nelle barche delle nostre vite.

Odevzdejme Mu své obavy, aby je mohl překonat. Stejně jako učedníci zakusíme, že s Ním na palubě neztroskotá. Protože toto je Boží síla: proměnit vše, co se nám děje, v dobré, dokonce i to špatné. Vnáší do našich bouří klid, protože s Bohem život nikdy neumírá.

Il Signore ci interpella e, in mezzo alla nostra tempesta, ci invita a risvegliare e attivare la solidarietà e la speranza capaci di dare solidità, sostegno e significato a queste ore in cui tutto sembra naufragare. Il Signore si risveglia per risvegliare e ravvivare la nostra fede pasquale.

Máme kotvu: v jeho kříži jsme byli spaseni. Máme kormidlo: jeho křížem jsme byli vykoupeni. Máme naději: v jeho kříži jsme byli uzdraveni a objati, aby nás nic a nikdo nemohl odloučit od jeho vykupitelské lásky. Uprostřed izolace, v níž trpíme nedostatkem náklonnosti a setkávání, zažíváme nedostatek mnoha věcí, znovu nasloucháme oznámení, které nás zachraňuje: vstal z mrtvých a žije vedle nás.

Pán nás vyzývá ze svého kříže, abychom znovu objevili život, který nás čeká, abychom se dívali na ty, kdo nás vzývají, abychom posilovali, poznali a povzbuzovali milost, která v nás přebývá. Nehasme tupý plamen (vizJe42,3), který nikdy neonemocní, a dovolme mu znovu zažehnout naději.

Abbracciare la sua croce significa trovare il coraggio di abbracciare tutte le contrarietà del tempo presente, abbandonando per un momento il nostro affanno di onnipotenza e di possesso per dare spazio alla creatività che solo lo Spirito è capace di suscitare.

Znamená to najít odvahu otevřít prostor, kde se každý může cítit povolán, a umožnit nové formy pohostinnosti, bratrství,a solidarity. V jeho kříži jsme byli spaseni, abychom přivítali naději a nechali ji posílit a podpořit všechna možná opatření a cesty, které nám mohou pomoci střežit a chránit se. Objetí Pána, abychom přijali naději: to je síla víry, která nás osvobozuje od strachu a dává naději.

"Proč se bojíš? Stále nemáte víru?». Cari fratelli e sorelle, da questo luogo, che racconta la fede rocciosa di Pietro, stasera vorrei affidarvi tutti al Signore, per l’intercessione della Madonna, salute del suo popolo, stella del mare in tempesta.

Da questo colonnato che abbraccia Roma e il mondo scenda su di voi, come un abbraccio consolante, la benedizione di Dio. Signore, benedici il mondo, dona salute ai corpi e conforto ai cuori. Ci chiedi di non avere paura. Ma la nostra fede è debole e siamo timorosi.

Ale Ty, Pane, nás nenechávej napospas bouři. Opakujte znovu: „Nebojte se“ (Mt 28,5).

A my spolu s Pietrem, “házíme každou starost na Tebe, protože Ti na nás záleží“ (srov1 Pt5,7).

Leggi e stampa la meditazione di Papa Francesco

Video

Leggi e stampa il momento di preghiera di Papa Francesco

zdroj © Vatikánské zprávy – Dicasterium pro Communicatione

Pomozte nám pomoci!

Vaším malým příspěvkem vykouzlíme úsměv pro mladé pacienty s rakovinou

---