Doba čtení: 3 minuty

Na závěr: dobrý den

Obsahový index

souhrn

Jsem na tom takhle: jakmile uslyším šustění listí, mávání křídly i toho nejmenšího komára, nebo si představte, že dech mého syna je ještě o něco namáhavější než obvykle nebo normálně, probudím se!

Probudí se

V 5.45 jsem vzhůru: postavil jsem na sporák konvičku na kávu, sušenku s marmeládou a trochu mléka.

Jdu k PC, zkontroluji e-maily, zkontroluji své webové stránky (včetně této), toaletu.

Nakouknu do ložnice, Eugenio blaženě spí. Trochu se procházím po domě, všichni ještě spí.

Kontrola aktualizací smartphonu: vyskakovací okna sociálních médií. je 7.

Vyjdu na balkón, abych spustil markýzy, vyprazdňuji konve plné demineralizované vody z klimatizací, tak zalévám rostliny.

Celé to nebude trvat déle než 5 minut.

Překvapení

Vracím se do kuchyně a zděšeně jsem vyděšený, překvapený, nadšený, euforický a…. klid, klid: tam Eugenio sedí pohodlně v křesle!

Přišlo to samo, z ložnice do kuchyně!

Existují určité pochybnosti: kamera v ložnici nezaznamenala Eugeniův pohyb; Navíc Eugenio stále nemá fyzickou sílu na to, aby sám vstal, natož aby sám chodil. Giuseppina stále tvrdě spí.

Ergo: jak se dostal sám do kuchyně?

Teď dřímá, stále ve své blaženosti. Dívám se na to dál, s úžasem!

Cítí mou přítomnost a probouzí se: “Ahoj tati!" říká mi.

Kouknu na hodinky a píšou 7:15

“Ahoj má lásko dobré ráno“ a děláme znamení kříže a děkujeme Bohu za tento dar, za všechny dary. Zapínám televizi, abych sledoval mši svatou na kanálu tv2000, evidentně to už začalo, ale my to s radostí sledujeme.

“Co mám připravit pro mladého pána? obvyklý toast?", Odpověz mi "skvělý nápad tati, mám hrozný hlad!“

Připravím mu tedy jeho milovaný toast s tenkými plátky a slaninou a naliju mu kapku mléka do hrnku Blesk McQueen.

Připravuji si ho i pro sebe, abych mu dělal společnost u snídaně a také proto, že od mé malé sušenky a marmelády uplynula více než hodina.

V plenkách je mu nepříjemné snídat džentlmensky: tak jsem mu sundal chmýří, které je teď nasáklé čůráním, a oblékám mu zpět jeho klasické a pohodlné spodní prádlo.

Na zdraví s hrnky mléka a pusťte se do Rubertovy snídaně!

Ještě jednou se mě ptá: „můžu jít po snídani spát?“ a já ještě jednou, ale nikdy jsem se neunavil odpovídat mu:samozřejmě, lásko, můžeš spát, jak dlouho chceš!“

Takže jako dokonalý „frekventant“ letů na palubě pohovky v salonku vyráží znovu spát.

Jaké krásné dobré ráno, dnes je opravdu dobrý den!