Pán otevřel Lydiino srdce, aby se držela Pavlových slov.
Ze Skutků apoštolů Skutky 16:11-15
Po vyplutí z Troady jsme pluli přímo do Samotràcie a následujícího dne do Neapolis a odtud do Filip, římské kolonie a města v prvním okrese Makedonie.
Zůstali jsme v tomto městě několik dní. V sobotu jsme vyšli ze dveří podél řeky, kde jsme uvěřili, že se modlí, a když jsme se usadili, promluvili jsme se ženami, které se tam shromáždily.
Poslouchala také žena jménem Lidia, obchodnice s purpurem, z města Thyatira, věřící v Bůha Pán otevřel její srdce, aby se držela Pavlových slov.
Poté, co byla společně se svou rodinou pokřtěna, nás pozvala slovy: "Jestliže jste mě soudili jako věrného Pánu, přijďte a zůstaňte v mém domě." A donutil nás přijmout.
Zpívejte Hospodinu píseň novou; jeho chválu ve shromáždění věřících. Ať se Izrael raduje ze svého stvořitele, ať se radují ze svého krále i děti ze Sionu. R.
Ať chválí jeho jméno tanci, s tamburínami a citerami ať mu zpívají chvalozpěvy. Hospodin miluje svůj lid, korunuje chudé vítězstvím. R.
Ať se věřící radují ve slávě, ať hodují na svých postelích. Chvála z Bůh na jejich ústech. Je to čest pro všechny jeho věrné. R.
Aklamace evangelia
Aleluja, aleluja.
Duch pravdy bude o mně svědčit, říká Pán, a ty také svědčíš. (Srov. Jan 15,26b.27a)
Aleluja.
Evangelium
Duch pravdy bude o mně svědčit.
Slovo z 15. května 2023 4
Z evangelia podle Jana Jan 15,26-16,4a
Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Až přijde Paraklét, od kterého tě pošlu Otec, Duch pravdy vycházející z Otec, bude o mně svědčit; a ty také vydáváš svědectví, protože jsi se mnou od počátku.
Řekl jsem vám tyto věci, abyste nemusel být pohoršen. Vyženou vás ze synagog; skutečně přichází hodina, kdy si každý, kdo vás zabije, bude myslet, že uctívá Bůh.
A udělají to, protože ani jedno ani druhé nepoznali Otec ani já. Ale řekl jsem vám tyto věci, abyste si je pamatovali, až přijde jejich čas, protože jsem vám to řekl."
"Až přijde Utěšitel, Duch pravdy, vydá mi svědectví"
"Naplněni útěchou Ducha Svatého," Kostel „roste“. Duch je duší tohoto Kostel. Je to on, kdo vysvětluje věřícím hluboký význam učení o Ježíš e del suo mistero.
Je to on, kdo dnes stejně jako na počátku Kostel, opera in ogni evangelizzatore che si lasci possedere e condurre da lui, che gli suggerisce le parole che da solo non saprebbe trovare, predisponendo nello stesso tempo l’animo di chi ascolta perché sia aperto ad accogliere la Buona Novella e il Regno annunziato.
Le tecniche dell’evangelizzazione sono buone, ma neppure le più perfette tra di esse potrebbero sostituire l’azione discreta dello Spirito. Anche la preparazione più raffinata dell’evangelizzatore, non opera nulla senza di lui. Senza di lui la dialettica più convincente è impotente sullo spirito degli uomini. Senza di lui, i più elaborati schemi a base sociologica, o psicologica, si rivelano vuoti e privi di valore.
Žijeme v Kostel un momento privilegiato dello Spirito. Si cerca dappertutto di conoscerlo meglio, quale è rivelato dalle Sacre Scritture. Si è felici di porsi sotto la sua mozione. Ci si raccoglie attorno a lui e ci si vuol lasciar guidare da lui.
No, pokud Duch of Bůh má významné místo v celém životě Kostel, egli agisce soprattutto nella missione evangelizzatrice: non a caso il grande inizio dell’evangelizzazione avvenne il mattino di Pentecoste, sotto il soffio dello Spirito.
Si può dire che lo Spirito Santo è l’agente principale dell’evangelizzazione… Ma si può parimenti dire che egli è il termine dell’evangelizzazione: egli solo suscita la nuova creazione, l’umanità nuova a cui l’evangelizzazione deve mirare, con quella unità nella varietà che l’evangelizzazione tende a provocare nella comunità cristiana.
Skrze něj proniká evangelium do srdce světa, protože vede k rozlišování znamení časů – znamení Bůh – kterou evangelizace objevuje a zhodnocuje v historii.
SLOVA SVATÉHO OTCE
„Přijde Paraklét, od kterého pošlu Otec» (Jan 15:26). S těmito slovy Ježíš promette ai discepoli lo Spirito Santo, il dono definitivo, il dono dei doni.
Ne parla usando un’espressione particolare, misteriosa: Paraclito. Accogliamo oggi questa parola, non facile da tradurre in quanto racchiude in sé più significati. Paraclito, in sostanza, vuol dire due cose: Consolatore e Avvocato.[…]
Le consolazioni del mondo sono come gli anestetici: danno un sollievo momentaneo, ma non curano il male profondo che ci portiamo dentro. Distolgono, distraggono, ma non guariscono alla radice. Agiscono in superficie, a livello dei sensi e difficilmente del cuore.
Protože jen ti, díky nimž se cítíme milováni takoví, jací jsme, dávají do srdce pokoj. Duch svatý,Milovat na Bůh, fa così: scende dentro, in quanto Spirito agisce nel nostro spirito. Visita «nell’intimo il cuore», come «ospite dolce dell’anima» (ibid.).
Je to něha sama o sobě Bůh, která nás nenechává v klidu; protože být s někým, kdo je sám, už utěšuje. […]Paraklét je tedy Advokát. V historickém kontextu Ježíš, l’avvocato non svolgeva le sue funzioni come oggi: anziché parlare al posto dell’imputato, gli stava di solito accanto e gli suggeriva all’orecchio gli argomenti per difendersi.
Stejně tak i Paraklét, „Duch pravdy“ (v. 26), který nás nenahrazuje, ale brání nás před lží zla tím, že v nás vzbuzuje myšlenky a pocity. Dělá to jemně, aniž by nás nutil: nabízí se, ale nevnucuje se. (Homilie při mši svaté na slavnost letnice, 23. května 2021)
